!BLOG NEAKTIVNÍ! Adminka se přesunula

MEGA Harakiri

15. září 2012 v 15:47 | Ame |  Jednorázové N
Tady je povídka pro Deatharese. Musela jsem ji napsat jako první, abych se pak mohla vrhnout na veselé konce. Je to (neuraz se Deatharesi) hodně podivné a konec smutný. Podle mě. Upozorňuji, že jsem Naruta Shippuuden viděla pouze do padesátého dílu, a nehodlám to v nejbližší době měnit. Možná tam bude hodně dějových nepřesností, takže mi to klidně zkritizujte do komentářů. Snažila jsem se jak nejlépe jsem mohla, tak doufám, že se ti to bude alespoň trochu líbit, Deatharesi! Mrkající

ZADÁNÍ OD DEATHARES:

1) Naruto Shippuuden
2) Zkus dopsat jak by to mohlo skončit, nebo zkus tohle: Popíšeš velkou bitvu Sasuke vs Naruto, následuje zničení Konohy, Naruto a Sasuke se navzájem oddělaj, Sakuru to připraví o rozum, pozabíjí zbytek přeživších a potom spáchá sebevraždu obalená dynamitem.
3) To už je na tobě.
4) Koukej mně tam přidat, postavu mi můžeš vymyslet, aby ti to spadalo do příběhu.



"Dnes zemřeš, Uzumaki Naruto!" Řekl Uchiha Sasuke a napřáhl katanu k poslednímu-rozhodnujícímu útoku.

Jeho protivník zaťal pěsti a připravil se. Tohle nechtěl, ale neměl na vybranou. Sasuke byl jeho přítel, první člověk, který uznal jeho existenci.

"SA-SU-KE!" zařval a oba se na sebe ve stejnou chvíli vrhli. Vše jako by bylo zpomaleno, Uchihovi rudé oči se upírali do těch Narutových, oba se svými zbraněmi napřahovali. Katana mířila přímo do srdce mladého Jinchuurikiho. Narutův Fuuten rasen shuriken jako jediná věc prozařoval okolní tmu.

Obě zbraně se zasekly do masa. Dva mladí ninjové se ve vzájemném objetí skáceli na zem. Mrtví. Kaluž rudé tekutiny, proudící z jejich těl zbarvovala čistě bílý sníh.

***

"Naruto! Sasuke!" ječela kunoichi a běžela k mrtvým tělům. Snažila se je vyléčit, navrátit jim život, ale nešlo to. Přišla příliš pozdě. Oba její nejlepší přátelé zemřeli. A ona neudělala nic, aby tomu zabránila. Přestože slíbila Narutovi, že nebude plakat, tak se žalostně rozvzlykala. Cítila se najednou tak prázdná, neměla už nic a nikoho, pro koho by mohla žít, na kom by jí záleželo. Nevěděla, jak dlouho tam pro ty dva ronila slzy, dostala se do stavu, kdy už ani brečet nemohla. Žádné slzy už jí nezbyli. A tak tam jen seděla, na klíně hlavy obou mrtvých a rukou jim laskala vlasy. Nikdy si neuvědomila, kolik pro ni oba znamenají. Ani po Sasukeho odchodu si nepřipadala tak ztraceně. Tehdy totiž doufala, že se s ním znovu setká, věděla, že je silný a nenechá se zabít. Když Naruto odešel na tři toky s Jirayou, tak se cítila osamělá, ale věděla, že bude v pořádku. Jenže teď…

Už nikdy neuvidí ten zapálený a vytrvalý pohled modrých očí. Už nikdy neuslyší černovláskův chladný, ale pro ni tak vřelý hlas. Nikdy. Nikdy…

To pomyšlení v ní vzrůstalo, narůstalo, dohánělo ji k šílenství.

Tak to nemůžu nechat!

Oba je zvláštním způsobem milovala, vážila si jich, respektovala je.

Nedokážu bez nich žít!

Pokud zemřeli oni, tak proč by dál měla žít? Byly součástí jejího života a hlavně i součástí jí samotné.

Musím je pomstít!

Přestože se oba chlapci zabili navzájem, Sakura to nedokázala vnímat. Její mysl zatemnila čirá bolest, osamění a obrovský vztek. Potřebovala si ho vybít, bylo jedno na kom nebo na čem. Nedokázala ho v sobě nadále držet. Vinila za jejich smrt všechny a všechno. Začala ničit své okolí, ale dávala si pozor, aby se ani jedné z mrtvol nic nestalo.

Pomalu se jako tornádo zkázy blížila ke Konoze, všechny stromy, jež jí stály v cestě, porážela. Vložila do své dlaně obrovské množství čakry a přímo před branou Konohy udeřila pěstí do země. Brána i postranní hradby se začaly řítit k zemi a brali s sebou i další stavení. Vše po obvodu se sesypalo jako domeček z karet.

***
Mezitím se v budovách ve středu vesnice rozezněl poplach.

"Yamato-sama, dostali jsme hlášení o jakémsi běsnícím stvoření u hlavní brány! Ničí vše, co mu stojí v cestě, momentálně postupuje na sever, směrem ke skále s vytesanými hlavami pěti Hokage."

Vůdce ANBU Yamato se prudce postavil a upravil si u boku katanu.

"Kdy jste dostali toto hlášení?" zeptal se a vykročil dlouhou chodbou k východu z budovy. Nasadil si při tom bílou zvířecí masku. Jeho podřízení ho musel doběhnout a až potom promluvil.

"Před třemi minutami. Od té chvíle se s nikým z hlavní brány nemůžeme spojit. Už jsme tam poslali výzvědný tým, ale ten se nám už také neozval. Je tu problém, protože všichni zdatní ninjové jako Uzumaki Naruto, Rock Lee nebo Hyuuga Neji jsou momentálně posilou ve Čtvrté velké válce ninjů."

Yamato přikývl. Je to na něm. Ani se na svého podřízeného neohlédl a vydal se směrem, kde by se údajně měla nacházet ta ničivá síla. Skákal ze střechy na střechu, běžel, když v tom se mu jedna budova zřítila pod nohama. Rychle vyskočil na nejbližší střechu jiného domu. Podíval se, co to způsobilo, a uviděl zašpiněnou dívku v růžové, jak se pustila do demolice dalšího obydlí. Chvíli mu trvalo, než ji poznal. Byla to Haruno Sakura, jedna z nejsilnějších kunoichi v Konoze. Nehybně ji pozoroval a přemýšlel, co ji vede k takovému agresivnímu a destruktivnímu chování. Lépe zaostřil a všiml si na dívčině oblečení rudých skvrn od krve. Trochu ho to vyděsilo. Uvědomil si, že ve všech nyní zbořených domech žili lidé. Všichni teď byli mrtví, stejně jako výzvědná jednotka z ANBU. A pokud měla Sakura sílu na to zabít najednou pět členů ANBU, tak s ním by se taky dokázala vypořádat. Zamrazilo ho. Vždycky ji pokládal za hodnou, i když trochu násilnickou zástupkyni něžného pohlaví. Tahle představa se v tuto chvíli naprosto rozplynula, roztrhaná a podupaná dnešními událostmi.

Yamato se na ni dál díval a neučinil jediný pohyb k tomu, aby ji zastavil. Jen ji nečině sledoval. Sálala z ní syrová zuřivost a obrovské množství čakry, o kterém ani ona sama nemohla vědět, že ho má.

Netušil, jak dlouho tam seděl. Vteřiny, minuty nebo hodiny? Co když dokonce dny? Všude se ozýval vřískot a křik mužů i žen, dospělých i dětí. Všechny hlasy ale postupně umlkaly a jejich těla nehybně ležela na zemi potřísněné krví. Celou dobu se při tom Yamato loučil se svými známými, přáteli, podřízenými i kolegy. Se všemi již mrtvými obyvateli Konohy. Alespoň, že nejlepší ninjové to přežili, díky tomu, že byly ve válce mimo vesnici. Běsnění mladé kunoichi se zastavilo před hlavami pěti Hokage vytesanými ve skále.

Moc dobře na ni neviděl, navíc dům, na kterém předtím seděl, se již také zřítil, přesto ale poznal několik podlouhlých předmětů. Sakura jich měla na sobě desítky a lezla na hlavu prvního Hokage. Yamato si na poslední chvíli uvědomil, že ty podlouhlé předměty jsou dynamity. Rozběhl se pryč, směrem k lesu okolo vesnice a stihl se jen tak tak ukrýt mezi stromy. Za zády mu vybuchla ohromná exploze, jež smazala veškeré náznaky, které by svědčily, že tu kdy byla nějaká vesnice. Yamato si otřel pot z čela. Byl jediný přeživší.

A tak Haruno Sakura zničila Listovou vesnici Konohu.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 deathares deathares | E-mail | Web | 15. září 2012 v 16:49 | Reagovat

dobrý bože, co jsem to stvořil?!?!

2 Ame Ame | Web | 15. září 2012 v 16:50 | Reagovat

[1]: To co jsi chtěl!

3 deathares deathares | E-mail | Web | 15. září 2012 v 17:12 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama